Nuohtti-bálvalus čohkke sápmelaš arkiivamateriálaid digitálalaččat oažžun láhkái Eurohpá arkiivvain

Nuohtti fállá buot ovddimusat sápmelaččaide vejolašvuođa oahpásmuvvat dárkilappot iežaset kultuvrra historjjálaš materiálaide. Bálvalus lea rabas buohkaide. Govva: Matilda Kalving.

Sápmelaš kulturárbbi gieđahalli arkiivamateriálat leat dál viidát oažžumis Nuohtti-fierbmebálvalusas. Nuohtti sisttisdoallá 30 000 digiterejuvvon dokumeantta ja čuovgagova Sámis, čoggojuvvon 32 eurohpálaš arkiivvas, girjerádjosis ja museas. Bálvalus viggá erenoamážit vástidit sápmelaččaid dárbui ja vuoigatvuhtii oažžut dieđu iežaset ja iežaset álbmoga birra. Guovvamánus rahppojuvvon Nuohtti lea ovddiduvvon Lappi universitehta dáidagiid dieđagotti jođihan, máŋggasuorggat davviriikkalaš fidnus.

Sullii 400 jagi áigi sápmelaš kulturárbbi gieđahalli arkiivamateriála leat ráhkadan virgeoapmahaččat, dutkit, gávdnanmátkkálaččat ja miššonearat miehtá Eurohpá Sámis galledettiin dahje barggadettiin. Dát materiálat leat dán rádjái leamaš bieđgguid Eurohpá sierra arkiivvain. Dál stuorra mearri arkiivamateriálaid leat digitálalaččat oažžumis guovvamánus rahpasan Nuohtti-fierbmebálvalusa bokte. Bálvalus lea ovddiduvvon Lappi universitehta dáidagiid dieđagotti jođihan, máŋggasuorggat davviriikkalaš fidnus, ovttas Oulu ja Ubmi universitehtaiguin sihke Suoma ja Norgga sámearkiivvaiguin.

– Mii vulggiimet ovddidit bálvalusa sámearkiivvaid sávaldagas, vai Eurohpá sierra guovlluin leahkki materiálaide beasašii oahpásmuvvat álkibut go ovdal. Mihttomearrin lei erenoamážit hukset bálvalusa, man bokte sápmelaččat sáhttet oažžut dieđu iežaset kulturárbbis ja mii máhcaha dan sidjiide digitálalaččat, fidnu jođihan industriijalaš hábmema professor Jonna Häkkilä Lappi universitehta dáidagiid dieđagottis muitala.

Viiddes kárten- ja ovddidanbarggu boađusin Nuohtis leat dál digitálalaččat oažžumis sullii 30 000 dokumeantta ja čuovgagova Sámis, čohkkejuvvon 32 eurohpálaš arkiivvas, girjerádjosis ja museas. Ovdamearkkat das, maid Nuohtis sáhttá ohcat, leat priváhttaolbmuid ja virgeoapmahaččaid váldin čuovgagovat, etnologalaš raporttat, sámemiššonearaid beaivegirjjit, fálddiid beavdegirjjit sihke riekteáššegirjjit. Bálvalusa sáhttá geavahit vihtta gillii: davvisámegillii, eŋgelasgillii, suomagillii, ruoŧagillii ja dárogillii. Erenoamáš lea, ahte materiálaohcamiid sierra arkiivvain sáhttá dál dahkat maiddái davvisámegillii.

– Teknihkalaččat bálvalus lea huksejuvvon nu, ahte dan diehtovuođu sáhttá maiddái viiddidit ja buktit maŋŋá ovdii lasi arkiivamateriálaid, ovdamearkka dihte dađe mielde go daid digiterejit Eurohpá muitoorganisašuvnnain. Geavahuvvon teknologiija dahká vejolažžan maiddái eará sámegielaid giellaveršuvnnaid ollašuhttima, juos dasa gávdno ruhtadeapmi, Häkkilä muitala.

Arkiivamateriálaid sáhttá dutkat válljemiin kárttás dihtto guovlluid dahje ráddjemiin ohcama dihtto áigodahkii. Govva Nuohtti-bálvalusas.

Máŋggasuorggat ovttasbarggu boađus

Professor Jonna Häkkilä oaidná, ahte Lappi universitehtas lea davviguovllu árktalaš doaibmin erenoamáš ovddasvástádus doarjut davviguovllu álgoálbmogiid kulturárbbi gáhttema ja seailuma. Nuohti lágan máŋggasuorggat ja riikkaidgaskasaš bálvalusa ovddideapmi gáibida olu návccaid, masa ovdamearkka dihte ovttaskas arkiivva resurssat eai reahkká okto.

– Universitehta sáhttá dákkár diliin čohkket sierra doaibmiid oktasašfidnui, goas doaimmain lea viidásut vuođđu ja vejolašvuođat fidnet ruhtadeami leat buorebut. Máŋggasuorggat prošeakta gáibida maiddái viiddissuorggát máhtu, Nuohti dáhpáhusas ovdamearkka dihte teknologiija, arkiivvaid, sámekultuvrra, kulturhistorjjá sihke ehtalaš gažaldagaid birra. Mun lean ilus das, ahte Lappi universitehtas lei doarvái viiddissuorggát hárjánupmi- ja máhttovuođđu dákkár oppalašvuođa čađaheapmái ja das, man bures olles prošeakta barggai ovttasbarggu, Häkkilä lohká.

Nuohtti-bálvalusa ovddidanbarggus sierra organisašuvnnaid máhttu ovttastuvai máŋggasuorggat oppalašvuohtan, man dolvo ovddos guvlui oktiibuot sullii guoktelogi bargi golbma universitehtas ja guokte sámearkiivvas.

Sámearkiivvat kártejedje álggus, main Eurohpá muitoorganisašuvnnain leat sápmelaš kulturárbái laktáseaddji materiálat ja leatgo dat digiterejuvvon. Seammá áiggi Lappi ja Ubmi universitehtain smihtte, makkár ođđa bálvalus sáhtášii leat konseaptta dáfus ja makkár gáibádusat dasa leat geavaheaddjiid geahččanguovllus sihke plánejedje bálvalussii geavahanlavtta. Oulu universitehtasges doaimmai teknihkalaš joavku, mii vástidii earret eará arkiivvaid ja Nuohti lavttaid teknihkalaš ovddideamis ja geavahanlavtta programmeremis.

Lassin Lappi universitehta jođihusas bálvalussii ráhkadedje ehtalaš rávvagiid sihke čohkkejedje geavaheaddjimáhcahaga ordnemiin Nuohti prototiippa geahččalandilálašvuođaid vihtta girjerádjosis Suoma Lappis sihke Gilbbesjávrri ja Vuohču skuvllain. Fidnu stivrenjoavkkus ledje olles áiggi aktiivvalaččat mielde sámedikkiid nammadan ovddasteaddjit Suomas, Ruoŧas ja Norggas.

– Mii barggaimet olu, vai Nuohtti livččii fiidnejuvvon ja duddjojuvvon geavaheaddjiustitlažžan. Mii háliideimmet dahkat nu gohčoduvvon ovtta vearráha geavahanlavtta, mas sáhttá ohcat materiálaid máŋgga sierra arkiivvas ovttain ohcansániin. Lassin arkiivamateriálaid sáhttá dutkat válljemiin kárttás dihtto guovlluid dahje ráddjemiin ohcama dihtto áigodahkii áigelinnjá vehkiin, professor Jonna Häkkilä govvida.

Bálvalusa geavaheapmái leat ráhkaduvvon ehtalaš rávvagat, mat leat čájehuvvon ovdamearkka dihte ráidogova láhkái. Govva Nuohtti-bálvalusas.

Ehtalaš rávvagat bálvalusa oassin

Eanáš Eurohpá arkiivvain gávdnojeaddji materiálaid leat ráhkadan dahje čoaggán sámeservvodaga olggobealálaš olbmot. Nuohttái leat ráhkadan ovttasbarggus ehtalaš rávvagiid, maid bálvalusa geavaheaddjiid ávžžuhit čuovvut. Ehtalaš rávvagiid dahkama jođihii nákkosgirjedutki Iiris Kestilä Lappi universitehta juridihka dieđagottis.

– Mii viggat buktit maiddái ehtalaš rávvagiid Nuohtti-bálvalussii geavaheaddjiustitlaččat. Dat lea huksejuvvon sisa bálvalussii ja gávdno maiddái dalán ovdasiiddus. Dávjá dákkár rávvagat leat viehka guhkes teavsttat, mii sáhttá dagahit dan, ahte olbmot eai dasto loga rávvagiid. Dan dihte mii ráhkadeimmet rávvagiid govalaš hápmái ráidogova láhkái. Lassin Nuohtis lea diehtoiskkus, mas beassá geahččalit iežas dieđu dan birra, mo álgoálbmoga kulturárbái gullevaš materiálaid sáhttá geavahit, Häkkilä muitala.

Häkkilä oaidná, ahte ehtalaš rávvagiin sáhttá leat maiddái dán bálvalusa viidásut mearkkašupmi: daid sáhttá ávkkástallat seammasullasaš ulbmiliin.

Nuohtti-fierbmebálvalusas vástidit Norgga, Ruoŧa ja Suoma riikaarkiivvat sihke Norgga ja Suoma sámearkiivvat. Dat lea rabas buohkaide, geat leat beroštuvvan sápmelaččaid historjjás ja kultuvrras. Ovddimusat Nuohtti fállá sápmelaččaide vejolašvuođa oahpásmuvvat dárkilappot iežaset kultuvrra historjjálaš materiálaide.

Nuohtti lea ovddiduvvon davviriikkalaš Digital Access to the Sámi Heritage Archives -fidnu oassin jagiid 2018–2021. Fidnu jođihii Lappi universitehta, ja fidnopartnerin ledje Sámearkiiva (Anár / Riikaarkiiva), Norgga sámearkiiva (Guovdageaidnu) sihke Oulu ja Ubmi universitehtat. Ruhtadeaddjin lei Eurohpá uniovnna Interreg Nord -prográmma.

Lassedieđut:

Professor Jonna Häkkilä, tel. 040 484 4203, ovdanamma.sohkanamma (at) ulapland.fi
Nuohtti – Sámi arkiivamateriálaid ohcanportála: www.nuohtti.com