Roavvenjárggas ruoktobáikki doalli Lappi dáiddársearvvis leat máŋggat penselat burkkes ja ivnnit paleahtas. Searvi bajás doallá golbma geađgejuolgegalleriija, neahttagalleriija ja dáiddaluoikkahaga, ordne oktasaščájáhusaid, oassálastá dáhpáhusaide sihke buvttada dáiddabájiid ja álbmotdilálašvuođaid.
Lappi dáiddársearvi, mii doaibmá lappilaš ámmátdáiddáriid ovdduid gohcinorganisašuvdnan, bargá aktiivvalaččat eanagotti dáiddáriid doaibmaneavttuid ovddideami várás.
– Galleriija, čájáhus- ja dáiddaluoikkahatdoaimma lassin doarjut lappilaš govvadáidaga ja kultuvrra oassálastimiin maiddái iešguđetlágan dáidda- ja kulturdáhpáhusaide sihke buvttademiin álbmotdilálašvuođaid ja dáiddabargobájiid, muitala searvvi guhkálaš ságajođiheaddji Maria Huhmarniemi.
Máŋggaid ovddidanprošeavttain vástideaddji hoavda Huhmarniemi deattuha searvvi doaibmanvuogi, mii bargá maiddái olggos guvlui: vaikke doaibman lea čuozihuvvon erenomážit searvvi iežas lahtuide, geain máŋggat leat juogo Lappi universitehta bargit dahje studeanttat, geain lea ámmátdáiddára duogáš. Doaimma jotkkolašvuođa dáfus lea maiddái seamma dehálaš bálvalit áššehasaid ja oktasašbargoguimmiid.
– Guorahallat jotkkolaččat searvvi ovdáneami gulaskuddamiin sihke lahtuideamet sávaldagaid ja linnjádemiid, mat bohtet dáiddamáilmmis. Lappi dáiddársearvi lea áidna govvadáiddasuorggi ámmátlaččaid organisašuvdna Lappis ja danin lea dehálaš, ahte searvi bissu doaibmannávccalažžan.
Tanja Råman & John Collingswood: TaikaBox, 2017.
Govva: Pilvi Keto-LeBlanc
Oktasašdoaibma, man dáiddárat láidestit
Lappi dáiddársearvái gullevaš galleriijafálaldat sajusduvvá viehka deahtta pakehtii. Fálaldaga ruŋggu ráhkadit Roavvenjárgga guovddáža bálddas leahkki Galleriija-dáiddaluoikkahat Napa, dan vuollegearddis leahkki Studio Mustanapa sihke Meahciráđđehusa luondduguovddážis Äkäslompolos doaibmi Galleriija Kellokas, man sajádat dahká vejolažžan ”dábálaččas spiehkkaseaddji álbmoga.” Lasseivnni galleriija-arsenálii buktet maiddái mánotbaji dáiddára čájáhusat Kulturviessu Korundis.
– Oktasaš galleriijaide lea dat, ahte vuolggasajis doppe lágiduvvojit dušše ámmátdáidaga čájáhusat, maid juogo ieža buvttadit dahje válljejuvvojit čájáhusohcamušaid vuođul. Kellokas čájáhusat válljejuvvojit goittotge kánske vehá loažžadabbot go Napai dahje Mustanapai.
Studio Mustanapa fállá buriid válmmašvuođaid videoinstallašuvnnaid ja mediadahkosiid ovdanbuktimii ja Napa:s lágiduvvojit dávjá govvadáidaga priváhta- ja joavkočájáhusat. Muhto ii mihkkige árbevirolaš almmá juoga uhcit árbevirolačča:
– Universitehta oahpaheaddjiid, govvačuolli Tom Engblom ja govvadáiddár Esa Meltaus plánen vinju seinniiguin ja muorrafielloseinniiguin Galleria Napa gal vehá rihkku vilges kubihka vuogádaga, Huhmarniemi čaimmiha.
Árbevieruid nuppe dáfus gudnejahtti ja nuppe dáfus cuvkejeaddji galleriija duogážin lea nappo erenomáš mearri oktasašdoaibma, man vuđđui Napa eksisteansa odnáge beaivve hápmašuvvá.
– Napa lea galleriija, man duođalaččat dáiddárat láidestit. Dan bajás doallan eaktuda oktasašdoaimma ja ovdamearkan ovttas divodeamit lágiduvvojit jeavddalaččat.
Erenomáš dehálaš oktasašbargu
Lappi dáiddársearvi sodjá nu máŋgga láhkai, ahte bohciida gažaldat: mo ipmašis? Ja gos ruhtadeapmi ožžojuvvo buot dasa? Huhmarniemi mielde doaimma ruŋgun lea viiddes fierpmáiduvvan ja dan mielddis buktán máŋggasuorggat oktasašbargu.
– Máŋggat prošeavttat dikšojuvvojit nu, ahte daidda ohccojuvvo veahkkeruhta, masa gullá prošeavtta njunušbuvttadeaddji dahje kuráhtora bálká. Iežas rolla lea maiddái doaibmandoarjagiin, čájáhusláigguin ja dagusvuovdima buhtadusain, vaikke searvi ii sáhte jorrat dušše daid veagas. Danin maiddái prošeaktavuđot doarjagat dárbbašuvvojit.
Vuosttas háve máŋgga jahkái searvi lea bastán bálkáhit maiddái ovtta ollesáigásaš bargi, gean veahkkin ožžojuvvui barggolašvuođadoarjagiin maiddái nubbi oasseáigásaš gallerista. Dat lea leamaš erenomáš dehálaš. Seammá sáhttá dadjat maiddái oktasašbarggus Lappi universitehtain. Lappi dáiddársearvi lea Lappi universitehta prošeaktaguoibmi ja máŋggat oktasaš EU-prošeavttat leat ollašuhtton.
– Okta ođđaseamos prošeavttain lea Dáiddavuđot turismabálvalusat Lappii – prošeakta, mii laktása bealistis searvvi ulbmilii ovddidit dáidaga gaskkustandoaimma maiddái turismma guvlui. Figgat dahkat oahpisin Lappi modearnadáidaga báikkálaččat, sisriikkalaččat ja riikkaidgaskasaččat, Huhmarniemi geassá čoahkkái.